it´s too late to be late again

Články



Propršený cross


Běh v dešti má své kouzlo. Vyčaruje dobrý pocit, únavu, nachlazení...

Už třetí den prší. Včera sice méně, ale dnešní ráno prakticky nepřestává. A tak koukám nevěřícně z okna na podivné vodní závěsy, které silný vítr ohýbá do všech stran. Potoky tečou po silnici a kanál před domem nestíhá.

Venkovní nepohoda mi naznačuje, že z běhu asi dneska nebude nic. Ještě je naděje, že vyrazím na panelku, pokud tedy přestane pršet. Jinak asi půjdeme s Rickem někam na výšlap, ale to se ukáže během dne.

I teplota si hraje s naší trpělivostí a ukazuje stále čtyři stupně. Nad nulou, což je pro blížící se léto velmi povzbudivé. Pro běh to nevadí, ale trefit se do vhodného oblečení je loterie. Při startu vám je příjemně teplo, ale po několika kilometrech z vás teče. Dneska to vypadá, že oděv nic neřeší, vody je všude víc než dost.

Po šesti hodinách...
Déšť trochu povolil, a tak nakonec vybíhám. Jedinou schůdnou cestou je opravdu jen panelka ve směru na Poříčí. Takže stoupák kolem bývalého koupaliště a starý dobrý beton. Nikde nikdo, jenom vody plný džbán. Člověk si připadá jako eskamotér, který chodil po hladině. I takový je cross na konci května 2013.

26-05-2013

Váš e-mail:
Text:
Kontrolní kód:
Zapište číslicí, kolik je pět plus tři:
  
Na Timovi
Ve světě