Články
MS EXCEL v práci učitele matematiky
Když počítačová gramotnost není cílem, ale prostředkem.
Učitel, který neumí pro výuku matematiky využívat tabulkový kalkulátor, přešlapuje na místě. Hodně provokativní věta, že? Hodnotit podle tohoto kritéria je samozřejmě nesmysl. Ale stejně je třeba vnímat i jeho přehlížení. Ať již uvažujeme o Excelu nebo Calcu, v obou programech se skrývají velké možnosti. Jen je třeba vědět, jak na ně. I k tomu může pomoci publikace, která vyšla pod názvem Využití programu MS EXCEL v práci učitele matematiky.
Pro matematiku existuje velká nabídka sofistikovaných programů. Jejich zapojení do hodin bývá intuitivní a snadné. Pokud bychom stejný požadavek měli na tabulkový kalkulátor, asi by nastal problém. Jde totiž především o pracovní nástroj. A právě v tom je jeho největší síla, propojuje totiž teorii s praxí.
Vzhledem k uvedené publikaci poukazuji na MS Excel, i když je řada oblastí, ve kterých je OpenOffice Calc přístupnější, viz například maticový počet. Tento program je třeba chápat jako skvěle vybavenou laboratoř, která čeká na svého vědce. Bohatá nabídka funkcí, postupů, objektů nebo propojení s databázemi je bez uživatele k ničemu. Ale prokousat se Excelem znamená zjišťovat, že se s každou novou dovedností otvírají dveře do dalších neprobádaných prostor.
Výhodou učitele matematiky je možnost aplikování jeho odborných znalostí v prostředí, se kterým se řada studentů bude v životě setkávat velmi často. Čímž se konečně dostávám k obsahu knihy. Její největší přínos je v modelových ukázkách, které prezentují didaktickou stránku. Úlohy mají promyšlené a tematicky uspořádané členění. Jsou hodně motivační a výuku obohacují. Především ale nabízejí návod, jak k Excelu v matematice přistupovat. Tvrdit, že jde hlavně o záležitost informatiky, je zcestné, neboť se tím zvyšuje izolovanost matematiky. Přitom právě propojení těchto disciplín je velkou motivací! Autoři nezapomněli ani na využití Řešitele, což je numerická metoda pro řešení úloh, např. rovnic.
S tím souvisí připravenost nás učitelů. My si musíme najít prostor pro zapojení do výuky. Není to snadné, ale potřebné. Například statistika: učebnicové zpracování úloh je opravdu jen modelové, protože zpravidla pracujeme s nevelkým množstvím dat. Ale praktický význam statistického zpracovávání dostává smysl až při velkém množství vstupních údajů. Jiný příklad: pokud generujeme náhodně číslo v intervalu <0;1>, podvědomě cítíme, že bude buď menší nebo rovno 0,5, nebo větší než tato hodnota, s přibližnou pravděpodobností (blížící se 1/2). Při dvaceti pokusech ale padne 18krát číslo z první skupiny. Teprve v oblasti velkých čísel (pokusů) se vypočtené hodnotě blížíme. Na tabuli nikdo vypisovat 500 hodnot nebude. V Excelu použijeme funkci náhodného čísla, seznam (500 řádků) a funkci COUNTIF pro četnost s kritériem. Výsledek máme okamžitě.
A ještě jeden příklad s číselnou simulací hrací kostky. Pravděpodobnost výsledku je pro každé číslo od jedné do šesti stejná. Při pěti pokusech padne číslo 4 třikrát, číslo 5 dvakrát. Zbývá jediné: použít dostatečný počet hodů, který povede k hodnotám blízkým 1/6. Už při 1000 pokusech je výsledek dostatečně demonstrativní. Jak na to jít bez podobného nástroje?
Autoři publikace jsou Antonín Jančařík, Alena Hošpesová a Petr Dvořák, vydala ji UK Praha, Pedagogická fakulta, 2007.
01-10-2013