Články
Slibovati je lidské aneb Myslíme to opravdu dobře
Investice do vzdělání? Nic jsme neměli a všechno jsme vám to dali...
Sliby ČSSD dostávají před volbami konkrétní podobu. Bohužel, jak to tak bývá, po volbách bude stejně všechno jinak, ale to není nic překvapivého. Nicméně, tři body v plánech sociálních demokratů mne opravdu zaujaly. Jsou totiž modelovou ukázkou toho, že každá mince má dvě strany.
Průměrný plat ve školství 35 tisíc korun
To se to slibuje, když učitelská volební základna tvoří více než sto tisíc potenciálních hlasů. Bohužel, tomuto vyjádření může věřit pouze naivní blázen nebo zaslepený sociální demokrat. Sliby – chyby, ale zde k žádným chybám nedojde. Po volbách totiž bude stačit vyjádření, že v politice jsou nutné kompromisy, a tak tento populistický slib musí ustoupit jiným prioritám. Pěkně z očí to očí, milí voliči, to přece musíte pochopit. Odvolávám, co jsem slíbil, v lepším případě slibované odkládám na neurčito.
Zdvojnásobený počet studentů na gymnáziích
Velmi jednoduchý trik, který v sobě skrývá skutečnost, že student gymnázia patří mezi nejlevnější žáky v našem středním školství, a tudíž stát na zvýšení počtu studentů gymnázií ušetří. Nebo se také zvýší normativ na žáka? To bohužel zatím nikdo neřekl. Neekonomický pohled zase vede k otázce, kde se ti studenti vlastně vezmou? Studijní potenciál uchazečů je takový, jaký je, s tím nikdo nic nenadělá. Logicky to povede k tomu, že gymnázia musí projít výraznou kvalitativní změnou, a to odkloněním od přípravy ke studiu na vysokých školách k vyššímu uplatnění v postudijní praxi, podobně jako střední odborné školy. Nebo již vizionářsky počítáme s evropskými studenty, kteří nám naše školy naplní?
Možná by se neměli kompetentní navrhovatelé změn bát tuto skutečnost správně pojmenovat. Vychytralost ministryně školství je všeobecně známa. Jak si například poradila se záměrem vlády snižovat počet pracovníků ve veřejné sféře, kdy místo toho, aby zrušila několik úředníků na MŠMT, raději zlikvidovala krajská pedagogická centra, která, na rozdíl od samotného ministerstva a některých jiných přímo řízených organizací, pracovala smysluplně, to byl přímo husarský kousek. Ale vrcholní sociální demokraté by jí neměli všechno věřit a měli by si dobře rozmyslet, co vlastně říkají. Aby nezapomněli, že každý chodil do školy, a proto problematice školství rozumí. Že tady nemohou příliš mlžit a ohlupovat veřejnost.
Počítače pro šesťáky
To je třetí populistické gesto, které se dobře pojmenovává a poměrně snadno realizuje. Poté se zveřejní jednoduchá statistika o tom, kolik počítačů se mezi veřejnost dostalo, a je vyhráno, slib je splněn. Logiku to ovšem ztrácí. Zdůvodnění věkové skupiny tím, že se v 6. ročníku začíná učit informatika, je hloupé. Na školách, které tento obor berou vážně a mají dobré kantorské zázemí, se s informatikou začíná mnohem dříve. Navíc se nějak pozapomnělo na Školní vzdělávací programy, které mohou zavádět informatiku v různých podobách již od 1. stupně. Také nechápu, proč jsou vyřazeni ti starší. Nebylo by lepší využít raději formu daňové úlevy a otevření této možnosti všem? Na druhé straně, je jasné, že by nevynikla ta sociálnost daru, která se ve finančním příspěvku skrývá.
Článek má otevřený konec, protože síla slibů je nekonečná a jistě se dočkáme řady dalších překvapujících nápadů i od jiných politických stran. Nestálo by za úvahu promyslet i jejich reálnost?
01-04-2006