it´s too late to be late again

Články



Běžecká pozitiva


Jak zůstat optimistou za každého počasí.

Mé původní plány na cíl běhu vzaly za své po několika stovkách metrů. Byla nečekaná zima a černé mraky kousek nade mnou předpovídaly déšť. Protože původní záměr znamenal i běh městem, raději jsem změnil trasu hned na začátku, abych byl pod stromy.

Běžím tedy po cyklostezce ve směru na Poříčí (po kolikáté již letos?) a mám před sebou dost času na přemýšlení. Co je vlastně na této trase hezkého? Hodnoťte se mnou: povrch celé cesty je "co dům dal". Nejdříve běžíte po drobných kamenech schovaných pod listím, po chvíli jste na bahnité cestě, která vysychá jen uprostřed léta. Další část je konečně pohodová, aby ji na posledním úseku před Poříčím vystřídaly panely a asfalt.

Panelka
Panelka, jak ji vidí Sports Tracker…

Na konci cyklostezky odbočuji na protipovodňovou hráz, tento necelý kilometr mám rád. Příjemný měkký terén je pro chodidla jako lázeň, dnes bohužel okořeněn mírným zápachem z nedaleké chemičky. Mám za sebou 7 km a chytám druhý dech. Je mi jasné, že si běh prodloužím, a také, že jsem docela dlouho nevybíhal na panelku okolo zámečku.

Stoupání má asi 800 metrů, za chvíli jsem nahoře. Úsek po asfaltce je vlastně běh po zlatém jehličí z okolních modřínů, za chvíli jej ale střídá tvrdý beton. Vlevo dálnice, vpravo trať, obloha šedočerná, zima, lehký déšť a vítr. Bral bych alespoň nějaké pozitivum, říkám si a přes most u Starého Sedla sbíhám k řece na cyklostezku, kde je poněkud méně větrno. Po ní až do Lokte…

Po celých 15 kilometrů jsem nepotkal žádného běžce a kupodivu ani cyklistu. To se mi tady už dlouho nestalo.
>>>>>

15-11-2015

Váš e-mail:
Text:
Kontrolní kód:
Zapište číslicí, kolik je pět plus tři:
  
Na Timovi
Ve světě