Články
Cíl: Robič
Jaro se blíží a my si užíváme okolní nahoru-dolů.
O blízkém kopci a krosových možnostech jsem už psal a trasy jsou zmapovány na webu Outdoor Loket. Jejich počet přibývá a my máme samozřejmě radost. A tak je různě kombinujeme, abychom vždy doběhli ke kříži na vrcholu. Cestičky jsou skvěle upraveny, což mne původně štvalo, že tu bude plno lidí. Nakonec je všechno jinak, pouze občas se tu objeví německy mluvící turista s nordickými holemi, jinak je klid.
Členitost je úžasná. Vybíháme tentokrát s kamarádem Pavlem. Mám mírnou výhodu, protože jsem tuto novou trasu dal před dvěma dny a vím, co mne čeká. Aspoň nějak kompenzuji fakt, že jsem jiná věková kategorie, ale oběma se nám běží docela dobře.
Na cyklostezce býváme docela ukecaní a dost věcí probíráme, tady ale nemáme šanci. Cesta je úzká a místy nakloněná, takže běžíme za sebou a musíme koukat pod nohy. Jde o zajímavý trail, terén je až nakažlivě měkký a při došlapu příjemný, občas ale někde vykukuje kořen nebo zbytek po výřezech. Po nedávném fatálním pádu jsem opatrný hlavně při seběhu. Na rozdíl od Pavla, který to z kopce pouští na můj vkus hodně odvážně.
Video
Cíl není v čase, ale v doběhnutí až na vrchol. Je jedno, kudy se vydáme, hlavně to nesmíme vzdát. Celý okruh má okolo 7 km, jeden kilometr je z kopce, jinak několik rovinek a hlavně stoupání. Běžíme ve vlnách, které jdou pozvolna nahoru. Robič je zarostlý vysokými stromy, takže nás ani nečeká odměna v podobě nádherných výhledů. Jenom běh a běh.
Video
Možná to znáte, na pěti metrech lehkého sklonu si musíte vydechnout, abyste se vrhli do dalšího převýšení. Což se nepravidelně opakuje celou trasu. Okruh není dlouhý, ale kromě závěrečného úseku nemáme šanci si odpočinout. Ano, takový je to běh: o nohách, vynucených změnách v dýchání a především o hlavě.
19-03-2016