Články
Běžíme na Soví vyhlídku
Další nádherný vrchol pokořen.
Říkal mi známý od nás z Lokte, že najít cestu na Soví vyhlídku není tak těžké. Pro mne docela provokativní slova, protože okolí mám opravdu proběháno a prošlapáno a na vyhlídce jsem ještě nebyl. A tak jsem využil jeden podvečer, kdy jsme vyběhli s kamarádem Michalem. Původní záměr cíle byl poměrně neurčitý a tušil jsem, že Michal nebude proti.
První úsek asi 6 km po cyklostezce je taková chlapská drbárna. Potom stoupání do lesa, které v prvním kilometru běhám docela často a moc rád. Je to druh pozitivní výzvy, která pokaždé něco naznačí. Druhá část je opravdu lesní, místy pěšina, hlavně pořád do kopce. Docela makáme, střídáme se ve vedení a najednou jsme na horizontu, který tvoří skalnatý vrchol.
Před námi leží sluncem prozářené údolí, kterým se klikatí Ohře ve svém nejkrásnějším úseku. Jsme opravdu vysoko, vlevo a hlavně pod námi jsou Svatošské skály a známý tábor u houpačáku. Proti nám panorama Kozích vrchů a vpravo Koule, jeden z jejich vrcholů. Fotíme a mně je jasné, že na web Outdoor Loket přibude další stránka (odkaz pod článkem).
Zpátky to bereme přes farmu Hory, kde mám naběháno. Což nebrání tomu, že jsem málem zakufroval při napojení na cestu od Svatošek do Hor. Trasu si prodlužujeme o úsek k Vildenavě, jednak seběh k tábořišti je trochu o kolenech, a navíc jde o nádherný kilometr po vrstevnici. Je z toho krosových 15 km v solidním čase, je vidět, že jsme běželi dva.
Doma zjišťuji, že moje fotky za moc nestojí, a tak po několika dnech dávám Soví vyhlídku znovu. Tentokrát nejkratší trasou, tam a zpět 10 km. Výsledné snímky jsou výrazně hezčí.
>>>>>
06-08-2017