Články
Běhy májové
Malé ohlédnutí za prosluněným měsícem.
V květnu každý rok naběhám docela dost kilometrů. Počasí zpravidla běžcům přeje, i když letos jde spíše o ranní sportování, protože přes den je horko. A jeden taky musí vědět, kde se mu běhá nejlépe, že? Pro mne to je les, jednak se v něm stále něco děje, a dále jde o terén. Raději se prodírám křovinami, než abych se ocital na silnici.
Uplynulý měsíc jsem využil excelentně. Deset výběhů a celkem 133 km říká, že průměrně jsem měl každou trasu přes 13 km. Skutečně jsem se pohyboval mezi 12 a 15 kilometry a téměř vždy v kombinací s nějakým kopcem. Dokonce jsem se zlepšil i časově, i když o to mi moc nejde.
Letos jsem si zprovoznil Instagram, prakticky jen kvůli fotkám z běhání, takže tam teď mám okolo 50 snímků. Beru to spíše jako databázi běhů, uvidíme, jak dlouho mi tato hračka vydrží. Pro mne musí mít sociální síť smysl, tady jsem ho možná našel.
Konečně jsem si po půl roce dal docela těžký okruh přes Kozí vrchy. Na ten běh a zejména na dvoukilometrové stoupání budu vzpomínat v dobrém hodně dlouho, bylo to jako Come Taste the Band od Deep Purple. A na vyhlídkách jsem už jako doma, začínám je různě mezi sebou kombinovat, je to docela zážitek. Podle mne musí podobně dopadnout každý, kdo přestane běhat na výkon a jen si to užívá. Hledá nový cíl, což může být i cesta. A vrchol na vrcholu.
04-06-2018