it´s too late to be late again

Články



Fotoběh II


Když víte, kam běžíte a proč.

Ráno dvě hodiny bouří a konečně prší. Končí další tropická noc, což znamená, že se za několik desítek minut začnou vypařovat lesy. Být u toho na nějakém kopci musí být parádní. A protože mám běhání spojeno s focením, je zřejmé, jak se rozhodnu. Podle předpovědi začíná teplota stoupat, takže je nejvyšší čas vyrazit někam ven.

Běhám teď docela dost a také to je znát na únavě. A tak si vybírám jeden bližší kopec. Sice nevím, jestli to nebude po dešti na skále u řetězů klouzat, ale za výhled pokus stojí. Volím rozumné tempo, mám s sebou pití (i po ránu jasná nezbytnost) a opravdu se těším. Takto plánovitě jsem už dlouho neběžel.

Převýšení

První stoupání je vždycky náročné, 0,5 km do kopce, na kterém běžně předbíháme bikery. Nahoře se trochu srovnávám a po nádherném lesním úseku vybíhám druhý kopec. Mlžný opar se mezitím roztahuje po celém údolí a já se o to více těším. Nahoře vytahuji mobil, natáčím a fotím, každé místo vždy po chvíli znovu. Valící se mlha a sluneční paprsky vytvářejí skvělou scenérii a krajina se mění střidavě v džungli nebo divoké kopce.

I přes únavu nelituji, taková chvíle nepřichází každý den. Oklikou sbíhám zpátky k řece do údolí a za rostoucího horka spěchám domů. Těch 10 kilometrů za to rozhodně stálo.

Několik snímků z dneška

Běh do kopců

Běh do kopců

Běh do kopců

Běh do kopců

Běh do kopců

Běh do kopců

Běh do kopců

Běh do kopců

Běh do kopců

05-08-2018

Váš e-mail:
Text:
Kontrolní kód:
Zapište číslicí, kolik je pět plus tři:
  
Na Timovi
Ve světě