Články
Kříďák
"Blázni spěchají tam, kam se andělé bojí vstoupit."
Rozsekané tělo bez hlavy je dobrý začátek. Nachází ho parta kluků, kteří si hrají v okolí, a vy se až v poslední čtvrtině knihy dozvíte, o koho jde. Do té doby jde o naťukávání a vplétání nových postav a jejich rolí do příběhu. Jednou jste v roce 1986 a v další kapitole skočíte do 2016. Tato nelogičnost je nejdříve trochu matoucí, ale pravidelné střídání v tomto tŕicetiletém rozdílu má cíl.
Celou dobu jsem si knihu zařazoval někam mezi příběhy Stand By Me a Pavučina snů od Stephena Kinga. Je to tou klukovskou partou, nicméně rozhodně nejde o obsahovou napodobeninu. Příběh je originál, nápad s křídovými panáčky výborný a má vlastně docela jednoduchou myšlenku.
Kříďáka přečtete rychle, protože má spád. Propletenost některých postav dostává smysl a opětovné vzpomínky o tři desítky let postupně vysvětlují jejich vliv na život vypravěče, jinak jednoho z party. Skvělý je i závěr protože není úplně předvídatelný.
A ještě jeden jev mne dostal. Popis města Anderbury se v některých srovnáních až příliš podobá tomu našemu. … stačí seškrábnout povrch a zjistíte, že ten nátěr pro turisty je právě jen nátěr … turisté se courali sem a tam a ucpávali úzké chodníky …
09-02-2019