it´s too late to be late again

Články



Po distanční výuce na konci školního roku


Společně jsme začali, společně končíme.

Už jsem psal, že můj plán ze září, kdy jsem celý měsíc věnoval učivu z předchozího roku, splnil účel. Školní rok končíme bez časových skluzů a do příštího vstoupíme s čistým štítem. Samozřejmě plánuji opakování z letoška, ale to by proběhlo stejně. Ano, není všechno procvičené do hloubky, ale výhoda matematiky je v tom, že se ke starým tématům vrátíme přirozeně při nových.

Moji žáci pracovali během distanční výuky stále a byli dobří. I když jim samozřejmě do pokojů a samostatné práce nevidím, v úkolech jsem nic neodpouštěl a spíše dbal na to, aby nebyli pod časovým tlakem. Moc si vážím toho, že mi někteří dokázali na rovinu říct o občasné pomoci při úkolech od jiných. Já to jako podvod neberu, jaro bylo složité pro všechny. Po návratu do školy jsem jim za průběžnou práci slíbil, že letos už nebudeme psát žádnou písemku.

Ona s tím souvisí ještě jedna věc. Čas, který žáci tráví po návratu ve škole, je příliš krátký a lze očekávat, že nějaká hodina ještě odpadne díky výletům. Obětovat společné chvíle na to, abych si písemkami ověřil, co stejně vím (ano, dopadli by hůř), je zbytečné. Raději se učíme novou látku, jednak aby se žáci dostali alespoň trochu do běžného rytmu, jednak letošní známky na vysvědčení budou stejně navždy jiné.

Psal jsem už před rokem, že sázím na: A) pevný plán výuky, B) jednoduchost nároků na techniku, která má sloužit, nikoli komplikovat, C) videa, která mají k dispozici i zpětně, D) pevný harmonogram v úkolech, E) vzájemnou slušnost a vstřícnost.

Docela to funguje.

26-06-2021

Na Timovi
Ve světě