it´s too late to be late again

Články



Z Lokte až na Čistou


Jeden červnový koloběžkový výlet do kopců.

Několikrát jsem vyjel na koloběžce ke Komářím rybníkům. Mám tu cestu moc rád, jednak vede kolem kostela sv. Mikuláše, jednak je celá v lese. Už v Lokti začíná sedmikilometrové stoupání, které končí až u odbočky na Hruškovou. Jízda není rychlá, její kouzlo je ale v místech, kterými vede. Mám zde naběhány stovky kilometrů včetně jednoho drsnějšího pádu, ale na koloběžce to je jiné. Jedu na malém Kickbiku a tak volím rozumné tempo.

Od kostela vyrážím k Třídomí. Sjezd o délce 2 km je plný kamenů a moc velký zážitek to není. Na velkém rozcestí (Třídomí, Krudum, Komáří rybníky) vyrážím k posledním jmenovaným. Úsek (3 km) je pohodový. Mírně do kopce, což prakticky nevnímám, protože cesta je tu docela dobrá. I když na velké koloběžce Malaze bych tolik nehopsal.

Cesta na Čistou

Nad hornim hezčím rybníkem pokračuji dál a najednou jsem na křižovatce, kde mi ukazatel říká, že za další 3 km budu u zaniklé obce Čistá (Lauterbach Stadt, Město Litrbachy). Výzva je jasná i když hodně do kopce. Občas dokonce tak, že se nedá jet. Pokračuji tedy až k místu, kde se psala historie.

Dojíždím ke kravínu, který je vlastně už na území Čisté. Panelová cesta není pro malá kola moc příjemná a nakonec jsem rád za mírné podhuštění. Čistá byla historicky dokonce město. Po roce 1949 zde vznikl vojenský prostor a armáda ji srovnala se zemí. U silnice mezi Krásnem a Sokolovem připomíná zaniklou obec památník na bývalém náměstí. Několik fotek a vyrážím zpátky.

Památník k zaniklé obci Čistá

V jednom místě je rozcestí, z něhož vede pro mne neznámá cesta do Milířů, které jsou kousek pod Krudumem. Vypadá lákavě, ale dojde na ni až příště. Do Třídomí se vracím raději po stejné trase, poté to ale beru přes Nadlesí a Dvory. Sjezd po asfaltové silničce je jediný rychlostní úsek, kde se koloběžka dostane přes 30 km/h. Odbočuji do lesa a vracím se přes Supí potok.

Louky u Čisté

Část cesty je místy plná děr a kořenů a koloběžku raději vedu. Když se konečně rozjedu, přejíždím přes kámen, který se podepisuje na spodku stupátka. Sakra, na to bývám opatrný, ale je vidět, že únava otupuje smysly. O nic nejde, koloběžka, která není zespodu "jetá", prý vypadá divně. A já si tu aspoň dám příště pozor.

Poslední tři kilometry sjezdu a jsem v Lokti. 28 km ve větším převýšení a horším terénu na malé kolobrndě opravdu unaví, navíc je brutální horko. Dneska mám z jízdy trochu stísněný pocit. Může za to Čistá, nějak si neumím představit, jak likvidovali město, aby měli tréninkové hřiště pro své hraní si na válku proti západnímu světu.
>>>>>

17-07-2021

Na Timovi
Ve světě