Články
Počítačové a internetové aplikace (2)
Administrativní systémy a jejich používání v praxi
Druhá část miniseriálu přibližuje administrativní způsoby zpracování dat, která se používají ve školách.
Tady jde o posouzení technicky odlišných přístupů. Příkladem je prostředí škol. Řada z nich se totiž během posledních patnácti let naučila využívat počítačové administrativní systémy, které fungují na úrovni školy, mají databázovou strukturu (většinou souborovou), umožňují kvalitní síťovou správu uvnitř školy, tiskové i elektronické výstupy. Asi nejznámnějším zástupcem je programový balík Bakaláři. Je hodně oblíben zejména díky technické podpoře a neustálému vývoji, kterým průběžně reaguje na požadavky ze škol. Proběhla zde řada uživatelských i administrátorských školení, prostředí je poměrně jednoduché, umožňuje snadné zálohy a neklade ani vysoké nároky na odbornost administrátorů. Jediné, co zde podle mne chybí, je celková náhrada písemných dokumentů, přestože je možné řadu výstupů použít i tady. Hodně záleží na tom, jak to jednotlivé školy pojmou a umí. Bakaláři navíc již také umožňují SQL správu dat, ale ne jako službu. Je třeba si vybrat vhodný SQL server (MS SQL, MySQL) a nainstalovat jej na školní prostředí. Veškeré zabezpečení je ale na straně školy, proto se zvyšují nároky na technickou správu systému, nicméně je možné mít online přístup přes webové rozhraní.
Proti těmto systémům stojí internetové služby v podobě správy na vzdálených serverech, kdy se školy nestarají o technické zázemí, nezajímají je žádné instalace, apod. Příkladem je internetová aplikace Katedra, přístupná přes prohlížeč. Má dvě rozhraní, která vyžadují přihlašovací údaje. Redakční část – zde se vkládají veškerá data (známky, docházka, zápisy, rozvrhy,...) a veřejná, která slouží pro čtení. I tato část je přístupná pouze s pomocí přístupových kódů, a to kvůli ochraně osobních údajů. Online systém je samozřejmě databázový (SQL), a to v nastavení vzdálený server – klient. Nabízí také propojení s e-learningovým prostředím MS Class Server, což považuji za velmi omezující a nešťastné, protože zde chybí jiná alternativa, především v oblasti Open Source. Jsem přesvědčen, že na této platformě by měl být jakýkoli online systém přístupnější možným vazbám na vzdělávací prostředí škol, a to zejména v oblasti, kde se cena odvíjí od počtu klientů a služby v přepočtu na uživatele by měly v sobě nést výraznou přidanou hodnotu ve srovnání se souborovými aplikacemi.
Doba internetových prostředí použitelných přes běžné prohlížeče pravděpodobně přijde, přestože oba přístupy mají svá pro i proti. Jak ukazuje vývoj Internetu, komplexní řešení služeb na jedné platformě může mít uživatelské výhody, je ale otázkou, co od takového systému vlastně chceme. Vyžaduje totiž velmi dobře zpracovanou organizaci sítě ve škole, dostatek připojených stanic, dobré znalosti uživatelů na všech úrovních a vysokou konektivitu. Stačí, aby jedna z těchto částí nefungovala a ze systému se stává poměrně složitý problém, obzvlášť, když dodavatelem dat je velká a nesourodá skupina lidí, a to z hlediska osobních dovedností i preferencí. Zejména, když i poskytovatel služby nemá dostatečné datové kapacity, k čemuž bohužel občas dochází.
Skutečností zůstává, že se u počítačových i internetových aplikací jedná o administrativní systémy, které nemají se vzděláváním nic společného. Proto zde také chybí motivace s těmito programy pracovat, i když jde pouze o rutinní záležitost. Také přechod od počítačových programů k pojetí SQL bývá poměrně bolestivý, protože možnosti všech používaných prohlížečů jsou ve srovnání s těmito programy dost omezené a je nutné zapracovat na změně strategie v přístupu a využívání.
Uvedené příklady software nejsou samozřejmě jediné, použil jsem je pouze jako ukázku těch nejrozšířenějších. Cílem článku není propagace nebo kritika jednotlivých programů, ale obecný a možná lehce skeptický pohled na danou problematiku.
03-03-2007