Články
Počítačové a internetové aplikace (4)
Open Source a licencovaný software
V poslední části seriálu se chci dotknout problematiky Open Source a licencovaných programů. První zásadní bod používání je v roli uživatele. Jestliže se jedná o soukromou osobu, která přistupuje solidně k respektování copyrightu, má první těžkou volbu již u operačního systému. Pokud to zjednoduším, tak nejde o nic jiného než o výběr mezi Windows a některou distribucí Linuxu ve vazbě na vyprázdnění peněženky. Instituce naopak raději sahají po OS Windows, což je dáno tradicí, nedůvěrou v něco, co je zdarma a celkem výhodnou licenční politikou distributorů. Bohužel, většinou pod OEM, což váže operační systém ke konkrétnímu hardware.
Další aplikace vychází z dokumentačních potřeb – tady je nejčastěji výběr mezi OpenOffice.org a MS Office. Sice jim oběma dýchá na záda produkt 602Office, ten je ale také licencovaný, přestože finančně výhodnější než produkty Microsoftu. A nabídku doplňují internetové aplikace (Docs&SpreadSheets).
Jiné programy vycházejí z publikování na Internetu, zde naštěstí vítězí freewarové aplikace a služby, což je dáno tím, že se často jedná o vývojová prostředí a instituce se zajímají pouze o výsledné produkty.
V grafických programech to vidím asi v poměru 1:1. Zejména u software pro úpravu a správu fotografií je k dispozici velké množství aplikací zdarma. Největší zásluhu na tom má podle mne historicky velmi oblíbený program IrfanView a v poslední době Google Picasa.
V databázových systémech jde téměř vždy o placené aplikace. Je to na základě jejich vývoje, kdy základní platforma může být zdarma (MySQL, PostgreSQL, OpenOffice.org. dBase), ale programování hotových produktů bývá nákladné.
A jak ve vzdělávání?
Nakonec jsem si nechal vzdělávací programy, kde je situace nejcitlivější. Výrobci výukového software se předhánějí ve svých nabídkách, ceny tlačí do multilicencí, programy se snaží aplikovat tak, aby byly využitelné na starších operačních systémech. To je chvályhodné, nicméně stále se jedná pouze o platformu Windows. Naštěstí Linux se vyvíjí stejným směrem, problémem je spíše u dovedností uživatelů.
E-learningové systémy ve vzdělávání dnes tvoří asi špičku pro využívání ve středních a základních školách. Aplikací není ve srovnání s počítačovými programy na výběr mnoho. Pro školy to je špatné, neboť se nemohou příliš opírat o zkušenosti ostatních. Nejčastěji používané systémy jsou publikační s větším rozsahem a redakčním rozhraním (phpRS, Drupal, PostNuke, WordPress, apod.), výjimečně LMS Mooodle, v licencovaných platformách Unifor (většinou univerzitní, popř. středoškolské využití) a MS Class Server (vhodnější možná pro základní školy). Výraznou část ceny zde tvoří počet uživatelů, zejména u posledně jmenovaného produktu jde o dost vysoké částky. Microsoftu se podařilo prorazit i díky spolupráci s jinými produkty, se kterými se "svezl". Jeho strategie je určitě profesionální, asi nehrozí, že by mu v této oblasti "ujel vlak". Konečný příjemce platí a stará se pouze o obsah, ostatní záležitosti je možnou zahrnout do zpoplatněných služeb. U Open Source si uživatel zajišťuje sám i technickou správu, zase ale ušetří dost významné peníze.
Jestliže se školy i jiné veřejné organizace rozhodují pro produkty licencované, je to jejich právo, důležité je, že mají možnost výběru. Není možné ale argumentovat v dalších potřebách, že nemají dostatečné finance. Také je nutné vycházet ze skutečnosti, že škola na rozdíl od jiných institucí vzdělává, což je u Open Source produktu garantováno již přístupem k němu. Je možné totiž předpokládat i jeho další používání v domácím prostředí na soukromých počítačích.
08-03-2007