Články
První zkušenosti v Moodle (1)
Zkušenosti z půlročního využívání e-learningové podpory ve škole (článek vyšel původně pro www.metodik.cz).
LMS systém Moodle jsme začali používat na podzim 2006. Po půlroční práci mám pocit, že jsme se dali správným směrem, nicméně první zkušenost ukazuje, že rozhodně ne po snadné cestě. Nejdůležitější otazník je nyní asi v rovině koncepční, a to v rozhodnutí, zda se bude jednat o lokální využívání online výuky nebo o systémovou záležitost v životě školy. Náš start spočíval ve výrobě několika kurzů z fyziky pro nižší stupeň gymnázia. Šlo o zpracování tématické, abychom neměli problémy s použitím materálů v nově vznikajících požadavcích na výuku.
Nasazení Moodle do školního prostředí
Kladnými stránkami je třeba začít. Podle mne se daří několik věcí – řada žáků naší školy (od primy po maturanty) již vnímá LMS systém jako součást školního prostředí, někteří jej navštěvují pravidelně a pracují v něm. Máme asi 580 studentů, v současné době je v Moodle registrováno přibližně 500 z nich. To považuji za výrazný signál, neboť registraci si provádějí studenti sami, bez zásahu administrátora. Nejsme specializovaná škola, která by na ICT stavěla svůj komplexní systém vzdělávání, a proto byl můj původní cíl a odhad do 250 lidí, v Moodle tzv. aktivních. Mám na mysli ty, kteří by byli zapsáni v nějakém kurzu. Výrazným impulsem je přístup některých dalších učitelů, zejména z oblasti společenskovědní a jazykové, kteří se pustili do vlastních kurzů. Nejnovější aktivitou je celoškolská fotosoutež, která kompletně probíhá přes Moodle. Nicméně, prvním otevřeným kurzem byly Zvukové jevy, které se týkaly žáků kvarty (9. ročník).
Tutorování kurzu
Studijní materiály
Tady nejčastěji vycházíme z používaných učebnic a zdrojů na Internetu, které řešíme formou odkazů. Naštěstí fyzika je oblast, která má bohatou podporu na řadě vzdělávacích webů. Největší význam má asi skutečnost, že tyto materiály jsou pro žáky v jednom celku, kdy nemusí sami hledat, a dále ve využívání ukázek ze zahraničních univerzit. Přestože se při tvorbě kurzu studijními materály většinou začíná, pro mne byla prvním krokem činnost Úkoly. Vzhledem k tomu, že toto téma jsem dával dohromady já, neměl jsem problém s jeho využitím. Až jej budou používat jiní učitelé, je dost pravděpodobné, že jim některé materiály vyhovovat nebudou. Já to vnímám jako otevřenou platformu pro postupné doplňování dalších zdrojů. Materiály je možné použít jako prostředky pro samostudium a domácí přípravu nebo pro prezenční výuku přímo ve škole.
Úkoly
Příprava těchto kurzů mne naučila, že metodika tvorby úkolů je nejdůležitější. Sestavuji je tak, aby byly zároveň osnovou, jak postupovat při studiu. Jazyk, který zde používám, je ve formě krátkých vyjádření a jednotlivé body mají kvalitativně rostoucí trend vedoucí od studia předložených materiálů až ke splnění úkolu. Pro zjednodušení - každý úkol, za kterým nenásledují další otázky ze strany žáků, je sestaven dobře. Dokonce mám pocit, že díky těmto úkolům si někteří studenti konečně ve svém učení začali dělat systém (myšleno s určitou nadsázkou, samozřejmě). Protože jde o oblast metodicky náročnou a subjektivně vnímanou, opět je možné předpokládat rozdílný přístup učitelů.
Diskusní fórum
Tady jsem byl velmi zvědav, jak se žáci do diskuse zapojí, zda jsou schopni být konkrétní, ptát se a odpovídat na určité úrovni netikety. Na vzájemnou úroveň komunikace, zejména v Moodle, kladu velký význam, dokonce jsem přesvědčen, že pro -náctileté děti to je důležitější než některé pokročilé znalosti textových editorů nebo prezentací. První fórum jsem dokonce hodnotil, což mělo motivační cíl žáky do diskuse o fyzice nějak zapojit, aby si na tuto možnost zvykali. A závěr? Role diskuse podle mne musí být udržována jeho zapojením do plnění jiných činností, zejména z počátku. To je možné ošetřit například tím, že se v závěru úkolu stanoví povinnost vložit zjištěné informace do fóra. Z pohledu dalšího využití problémy nevidím, záleží pouze na rozhodnutí učitelů, zda fórum do studia zapojit, či nikoliv.
Testy
V testech se zpravidla jedná o výběr z nabízených možností, vyjímečně přiřazování odpovědí. Ja jsem je nakonec použil jako nabídku na osobní přípravu, neboli autotest, kdy studenti mají možnost se zkoušet, kolikrát chtějí. Pořadí otázek i odpovědí se generuje při každém pokusu náhodně, mezi dvěma pokusy je výrazný časový rozdíl (minimálně několik hodin). Test je skrytý a studentům jej odtajňuji až po ukončení tématu. Význam autotestů se ukazuje jako přínosný a motivační. Průběžně jsem sledoval rostoucí úspěšnost při dalších pokusech, kdy pro žáky byly výsledky osobním kritériem, jak na tom jsou. Zdůrazňuji, že výstupy z autotestů jsem nikdy nezneužil k mému hodnocení, abych neshodil jejich podstatu. Z pohledu širšího využití nevidím zásadní problémy. Je možné neustále otázky doplňovat, učitel si případné "živé" testy může sestavit sám podle vlastního uvážení. Důležité je mít širokou základnu testovacích otázek.
Shrnutí
Z uvedených příkladů je zřejmé, že nasazení e-learningové podpory na střední nebo základní škole má svůj význam, který ale nesmí být přeceňován. Kurzy jsou zpravidla lineárně konstruované, jednotlivé kapitoly na sebe plynule navazují. Každá kapitola se ovšem skládá z aktivit, u kterých může dojít k nevyváženému poměru v celkovém obsahu. Vzhledem k tomu, že jsou skládány nelineárně (hypertextově), může být lákavá flexibilita struktury kurzu trochu zrádná.
06-04-2007