Články
Kokotí triologie
Knihy, které vám objasní mnohé záhady společnosti
Tři knihy, které vydal americký autor, dříve urolog dnes psychiatr, pod pseudonymem MUDr. Xavier Crement vysvětlují, kdo může za to, že se kolem nás děje to, co se děje. Název, který má v českém pojetí dost silný vulgární nádech, v podstatě zesiluje skutečnost, že příčina mnoha problémů, které se nás denně dotýkají, je v lidech kolem nás. Všechny tři knihy mohou být i zajímavou sebereflexí. Autor vidí kokotismus jako nemoc, kterou je možné léčit, důležité je nalézt zdroj nákazy. To je neuvěřitelně těžké, protože příčin je opravdu mnoho. Zajímalo mne, jaká byla původní předloha pojmu kokot, který použil překladatel. Vzhledem k tomu, že vycházel ze slova assholes, je jeho výraz celkem výstižný.
- Dost bylo kokotů (Asshole No More)
- Kokoti jsou věční (Assholes Forever)
- Spiknutí kokotů (The Asshole Conspiracy)
Knihy jsou plné příkladů ze života a autorových názorů, prezentovaných občas vtipně, ale většinou až nepříjemně realisticky. Dozvíte se například, že pokud pracujete se svinstvem a snažíte se jej změnit v něco hodnotného a užitečného, snadno se vám stane, že skončíte zase u svinstva. Možná to bude jiné svinstvo, ale jeho podstata se nezmění. Nebo teorii relativity doktora X. Crementa - všechno je relativní tváří v tvář kokotovým přáním, popř. kokotská definice sdílení - ty dáváš, já beru.
Kapitoly sahají do různých oblastí, mne zaujala ta školská (citace z knihy):
- Nepřečetla bys mi to vysvědčení? (čerstvý maturant ke své matce)
- Školy jsou mnohem zdatnější v analyzování svých problémů než v nacházení možných řešení. Nedochází jim ten rozdíl...
- Učitelé mají strach, aby nebyli obviněni z diskriminace lidské blbosti...
- Sebedůvěra některých studentů je spokojenost s tím, že nic neumí...
Tato a další slova v podstatě upozorňují na skutečnost, že úroveň vzdělávání je neustále snižována stále více se šířícím bacilem byrokratismu. Přestože knihy popisují stav v Americe, některé pasáže mají až nečekaně obecný charakter, a to včetně našeho školství. Příkladem je způsob realizace reformy, který je v současné požadované struktuře uklidněním a darem pro všechny, kdo milují hromady papírů a frází.
Knihy jsou psány ostře, možná lehce agresívně a závěry, ke kterým autor dochází, jsou dost nekompromisní. Umím si je ale představit jako povinnou četbu v řadě institucí nebo jako příručku dobrého chování politiků budoucnosti (protože na přítomnost už je asi pozdě).
BTW: Originální názvy byly převzaty z největšího světového vydavatelství Amazon.com.
08-05-2007