Články
Letos to přišlo nějak brzy. Vlastně přiběhlo, protože mám za sebou 1000 km v roce 2024 už v polovině srpna. No a co, že? Jednak to je pátý rok po sobě, a dále nejde o nic výjimečného. Jenže kolik takových let ještě bude? Což není ani tak o tom, že bych na to neměl dost síly nebo času. Je to o motivaci a mně začíná občas chybět chuť. Mám běhání rád, hodně si při něm mentálně odpočinu, ale sociální inženýrství z něj dělat nechci.
Když jsem v roce 2020 naběhal přes 1200 km, navíc v kombinaci s naježděnými více než 1400 kilometry na koloběžce, dal jsem si tím hezkou výzvu vše v dalším roce zopakovat. Vlastně to nebyl velký problém, jedině kdyby mě zradilo zdraví. Což se naštěstí nestalo.
Jenže další rok se motivace opakovala a hashtag #bezimLitr mne bavil stále víc. A letos? Díky tomu, že bylo deštivé jaro a dalo se jen běhat nebo chodit, strávil jsem na lesních trasách docela dost hodin. Bohužel částečně na úkor koloběžky, jedinou omluvou bylo fakt špatné počasí. Běhat se dá vždycky, jezdit rozhodně ne!
Mé letošní výrazné zpomalení nakonec vedlo k tomu, že jsem na 1000 km potřeboval jen 98 běhů. Je to logické, protože se tolik nezřídím a doběhnu dál. Vloni to bylo o osm víc, předloni dokonce o deset. Původně jsem si řekl, že bych rád naběhal přes 100 hodin bez ohledu na vzdálenost, což se mi podařilo na začátku července. Jenže kilometry přibývaly docela rychle tak nějak samy od sebe.
A tak si poslední třetinu roku v pohodě doběhám a snad i dojezdím. Poslouchám teď při běhu knížku Elon Musk od Waltera Isaacsona a jsem stejně teprve v polovině. V lednu všechno shrnu v (Ne)krosařském bilancování a něco začne znova. Nebo možná ne? Já jsem vlastně podobné výzvy nikdy neměl moc rád. Jenže mne kopce okolo nás asi dlouho v klidu nenechají.
18-08-2024