Články
Testování v Moodle (1) - příprava testu
Jak psát testy v prostředí Moodle.
Testování patří k velmi obtížným zkušebním metodám. Zdánlivě to vypadá, že vyrobit test není tak těžké, že stačí rozumět danému oboru. Zvolit vhodné otázky, odpovídající způsob odpovědí a zkušební protokol je připraven. Prakticky je jedno, zda v papírové podobě nebo online. Skutečnost je ale jiná. U tištěných testů se zpravidla používá systém výběru správné odpovědi z několika možných, podobně jako v autoškole. Ale prostředí online nabízí mnohem více možností. Právě na rozdíl od testů zpracovaných písemně se zde mohou využít další technické prvky, které na papír nedostaneme. Příkladem je náhodně generované pořadí otázek, které může eliminovat opisování v případě, že se testuje ve skupině nebo automatická penalizace s předem nastavenou vahou pro chybné odpovědi.
V prostředí Moodle se test připravuje ve dvou úrovních. Nejdříve je nutné jej zmanažerovat, neboli stanovit, jak se bude k uživateli chovat. Nabídka, většinou ve formě rozbalovacích seznamů, je snadno pochopitelná, proto je zbytečné rozebírat jednotlivé položky. Za zmínku ale stojí některé méně běžné pojmy:
- časový limit - počítadlo, které odečítá čas strávený v testu (není nutné nastavovat, záleží na tom, zda se testuje i časová náročnost)
- počet úloh na stránce - zde je vhodné promyslet, zda se některé otázky v různých obměnách neopakují (v tom případě je vhodnější zobrazovat otázky po jedné)
- zamíchat úlohy - je důležité vědět, zda má test vývojový trend s fixní strukturou, nebo mohou být otázky generovány náhodně
- každý pokus staví na předchozím - při novém pokusu se zobrazí předešlé odpovědi (vhodné propojit s penalizací pro další pokusy)
- metoda známkování - souvisí s počtem pokusů
- adaptivní režim - během jednoho pokusu se v případě špatné odpovědi nabídne otázka znovu (vhodné propojit s penalizací)
- časová prodleva mezi pokusy - vhodné zejména pro autotesty.
Po uložení těchto nastavení je možné již tvořit vlastní test. Tato činnost je rozdělena do dvou etap. V té první vyrábíte testové otázky. Je možné pracovat skupinově, doporučuji ale dodržet systémový přístup jako prevenci proti případným zmatkům při druhé etapě. Proto je vhodné otázky strukturovat například číslem nebo zkratkou v názvu otázky pro lepší orientaci.
Databáze testových úloh může obsahovat stovky otázek. Zároveň také může docházet k jejich neustálému doplňování. V této části občas dochází k nejasnostem. Vytvořené otázky totiž ještě netvoří test, ten se sestavuje následně podle výběru. V praxi to může znamenat, že například skupina učitelů angličtiny píše jednotlivé otázky, kterými postupně vytváří portfolio úloh. Z těch si může každý učitel sestavit svůj vlastní test podle úrovně studijní skupiny, sledovaného cíle a jiných kritérií.
Rozhodně by se neměla podceňovat logistika testů. To v praxi znamená, že nejlepší způsob, jak začít, je asi s papírem a tužkou v ruce. V klidu si rozmyslet a naplánovat smysl a cíl testu, jeho stavbu, nevhodnější typ otázek, posloupnost nebo náhodné generování pořadí úloh, způsob hodnocení (penalizace), počet pokusů, zda půjde o autotest nebo o závěrečné zkoušení s vypovídajícím vlivem na celkové hodnocení, apod. Teprve po ujasnění těchto parametrů je vhodné přistoupit k psaní konkrétních otázek.
11-06-2007