Články
Tušení podrazu
Kniha Ondřeje Neffa, která má atmosféru.
Vezměte do ruky svůj mobil a zkuste si představit, že skrz něj vidíte do myšlení lidí okolo vás. Při pohledu na tváře kolemjdoucích čtete jejich myšlenky, máte před očima mnoho otázek, odpovědí, výrazů beznadějí a tápání. Chodíte okolo nich, oni vás neznají, ale nemáte žádnou šanci se ubránit jejich pohledu na vás, jejich názoru na vaši osobu, váš vzhled, vaše pocity. Líbí se vám tato představa? Nebo propadáte lehké depresi ze skutečnosti, že ztrácíte svůj vnitřní svět, že již nikdy nemůžete říct - tvůj názor mne nezajímá? Že se svým přístrojem komunikujete pouze prostřednictvím představ, že jste pravděpodobně monitorováni na každém kroku, nevíte kým, a chrání vás jenom podivný software s ještě podivnějším názvem Tři opičky?
O tom všem se dočtete ve velmi dobře napsané knize Ondřeje Neffa, kterého jsem jako spisovatele dosud vnímal pouze přes jeho výborné publikace o fotografování. Nyní je pro mne jedním z mála českých autorů, u něhož cítím originalitu a nápad, přičemž nemám pocit, že to už jsem někde četl. Neff byl pro mne vždy inspirující osobou, jeho internetové akce jsem sledoval už od vzniku Neviditelného psa, Grafika.cz a Fotografovani.cz patří mezi mé nejoblíbenější weby. Jako autora románu ho ale prožívám poprvé. Pohled do blízké budoucnosti chce jistou představivost, navíc příběh posazený do Prahy a okořeněn poločeskými jmény ve vazbě na nadnárodní pojetí, to je docela zajímavý přístup. Tušení podrazu navíc spojuje osudy několika generací, které se nikdy neměly setkat, i to je velmi dobře zapracované. Nečekané setkání s Ludvíkem Součkem, mým oblíbencem z dětství (Cestu slepých ptáků a Sluneční jezero mám rád dodnes), už ani nebudu komentovat.
Do knihy jsem se dost ponořil, jde o téma mobilního světa, mobily mě baví, teď alespoň tuším, co mne pravděpodobně čeká. A veselé vyhlídky to nejsou. Nevěříte? Tak si knihu přečtěte, dáte mi za pravdu.
11-07-2007