Kruh
"Určité věci člověk prostě musí bránit, když jsou ohroženy."
Číst první knihu z trilogie jako poslední není určitě ideální. Ale Spirálu i Smyčku jsem četl docela dávno, takže mi Kruh připadá jako nový příběh. Ono to tak i je, souvislosti neznalému čtenáři žádné neuniknou. Každá z knih je samostatný příběh, jenom mají jednu osu. Kruh mi totiž jako jediný dlouho chyběl a dokonce jsem se ubránil filmovému zpracování, abych se nenechal připravit o tajemno Suzukiho myšlenek.
Podivný virus v podobě videokazety a způsobu jejího šíření má v dnešní době moderních cloudových technologií zvláštní kouzlo. Příběh je opět posazen do Japonska. Hlavní hrdina novinář Asakawa řeší záhadná úmrtí skupiny studentů a chytá se do osudové pasti. Má týden na záchranu svou i své rodiny, přičemž zároveň rozplétá příběh, který je plný hledání a bludných cest. S přítelem Rjúdžim odhalují tajemství podivně dívky Sadako a vše se zdát být vyřešeno. Když ale náhle Rjúdži umírá, příběh se mění v nový strach.
Ano, Kodži Suzuki mne opravdu baví. Jeho styl není nijak strhující, ale vždy přináší zajímavé napětí a skvěle vykreslené osudy hlavních postav. A když jsem na začátku uvedl jeho další dva romány, nesmím zapomenout na příběhovou knihu Temné vody. Tu jsem četl jako první a stále ji považuji za nejlepší.
21-09-2014