Můj dlouhý běh
"Lepší je být opotřebovaný než zrezivělý."
Napsat příběh o nějaké osobnosti musí být pro každého autora velká pocta. A pokud se hlavní hrdina sám na tvorbě knihy výrazně podílí, vzniká pozoruhodný průřez běžeckým životem, který ukazuje, o čem jsou výzvy a dosažené i nedosažené cíle.
Jméno ultramaratonce Daniela Orálka je známo zcela jistě každému, kdo podlehl kráse dlouhých tratí. Jeho výkony a nadšení pro běhání jsou totiž neskutečně nakažlivé a motivující. A stejně působí i tato kniha, jakmile se do ní začtete, budete střídat své chutě vyběhnout nebo číst dál.
Nedávný pořad v televizi, ve kterém Daniel Orálek líčil svůj běh v Měděných kaňonech, mne nadchnul. Jsem fandou bestselleru Born to run a popis celého závodu mám pročtený několikrát. Ale vidět mezi závodníky někoho z Česka je velký zážitek, jako by někdo Copper Canyon přenesl k nám do Krušných hor. Nebo pověstný Badwater Ultramarathon přes Údolí smrti pohledem dlouhým 217 kilometrů?
To samé platí o řeckém závodu Spartathlon, již sama účast musí být pro běžce zážitek na celý život. Vždyť v historii tohoto extrémního běhu se objevují taková jména jako Scott Jurek. A nechybí mezi nimi ani Daniel Orálek, navíc s výborným umístěním. Kapitolu hltáte jedním dechem, naturalismus některých situací je až brutální. Ale taková je realita tohoto závodu.
Kdykoli vybíhám do oblíbených kopců Slavkovského lesa, představuji si, jak zdolávám mnohem vyšší vrcholy, než je bájný Krudum. I o tom tato knížka je, povídání Dana Orálka vás dostane do představ, že pokud vám o něco opravdu jde, je velká pravděpodobnost, že dosáhnete cíle. Nechybí krásná vzpomínka na ultraosobnost s poetickým jménem Caballo Blanco ani nespočitatelné množství kratších i dlouhých běhů, které knihou volně proplouvají a doplňují tak skládanku s názvem Můj dlouhý běh.
>>>>>
26-04-2015