Pět tisíc kilometrů
Když se dosáhne nějaké mety, je vždy důvod k radosti.
Právě tato cifra na mne vyskočila po přičtení sobotního běhu. Pro jiného běžce by asi nešlo o nic zásadního, ale já si to docela užívám. Suma se nasčítává od roku 2009, kdy jsem začal používat sportovní mobilní aplikace, přičemž za staršími běhy jsem tehdy udělal čáru. GPS je opravdu silný motivátor, u mne rozhodně funguje.
Běhání mne baví, to je asi cítit z každého článku. Je to relax a prostoročas k přemýšlení o čemkoli. Jeden den si dám trasu za 5,25 minut na kilometr, podruhé stejnou o 20-30 sekund pomaleji. No a co, říkám si pokaždé, hlavně že se běhá. Přesně tak to vypadá posledních 6 let s tím, že život není jen o běhu. Nikam se neženu a když se mi běhat nechce, jdeme na výšlap. Jeden by řekl, že trénuji spíše hlavu.
Polovinu všech kilometrů jsem naběhal za posledního 2,5 roku. Přesně od okamžiku, kdy jsem vstoupil do (nej)vyšší věkové kategorie, má pro mne běhání po kopcích nový význam. Že na ně stále vyběhnu…
Jsme zrovna v období překvapivých dešťů a každý výběh je malou sázkou do loterie. Ten poslední vyšel skvěle, trasa 18 km, ranní vlhký vzduch a po celou dobu nádherné lesní ticho. To se to potom běží, že?
06-06-2016